Naše Barborka Pekárková se narodila v roce 2001 o tři měsíce dříve před termínem porodu. Byl to uzlíček vážící pouhé kilo. Zpočátku vše vypadalo dobře, ale druhý den jí praskly plicní sklípky a musela být intubovaná a připojená na dýchací přístroj. Bohužel se psal teprve rok 2001 a ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové měli pouze zastaralý dýchací přístroj, který dýchal jen v pravidelných intervalech. Naše Barča se narodila jako svéhlavička a rozhodně nemínila dýchat dle přístroje. To se projevilo na zhoršování jejího stavu, plicní sklípky praskaly dál a Barborka dostala zánět plic, což je pro kilové miminko život ohrožující. Když již nad ní lékaři lámali hůl, dostali jako zázrakem sponzorským darem dýchací přístroj, který dýchal dle dítěte. Barborka byla do tří dnů relativně zdravá. Bohužel pro její pohybové centrum v mozku to mělo fatální důsledky. Od první chvíle po propuštění z porodnice jsme rehabilitovali, jezdili po lékařských kontrolách a cvičili a cvičili.

Dnes je Barborce sedmnáct let, pohybuje se pomocí invalidního vozíku. Studuje Praktickou školu v Janských Lázních, kde je přes týden na internátu a učí se být samostatná. Její diagnóza je dětská mozková obrna spastická kvadrupareza s pravostrannou laterizací. Nosí brýle, hůře se orientuje v prostoru. V průběhu dne potřebuje při většině činností dopomoc. I přes svůj handicap je stejná jako její vrstevníci, jen má trochu jiné cíle a přání. Jejím největším přáním je chodit, sama si obstarat osobní hygienu, jít s vrstevníky do kina, najít si přítele, jednoho dne se vdát……

My rodiče jsme tu proto, abychom jí pomohli její sny splnit, nebo se k nim aspoň přiblížit. I proto jsme od jejích devíti let  pravidelně absolvovali rehabilitační pobyty v Piešťanech. Když nám v roce 2014 z Piešťan odešel náš fyzioterapeut Kosťa Konstantin do Centra Hájek, kde je dnes hlavním fyzioterapeutem, ani my jsme neváhali a v létě v roce 2015 jsme poprvé absolvovali rehabilitační pobyt v Hájku. Jedním slovem: byli jsme nadšeni! Nejen úžasný přístup pana Šika a paní Šikové, ale i všech terapeutů a zaměstnanců v Hájku. A ta příroda kolem, bylo to něco nádherného. Spojení prázdnin s terapií. Od této chvíle jsme zde byli již vícekrát, každý rok se snažíme aspoň dvakrát. Vždy se sem těšíme a pokaždé si odvážíme zlepšení stavu naší dcery. Nejen po fyzické stránce, ale i po stránce psychické.

Nejednou se nám stane, že při loučení ukápne slzička. Díky úžasnému týmu terapeutů v Hájku, je Barča i přes velikou skoliozu bederní páteře (49 stupňů) a přes předpovědi některých lékařů, schopna trénovat chůzi v chodítku, jízdu na handbiku. Vím, že kdyby nebylo rehabilitačních pobytů, nebyla by Barča schopna samostatného života na internátu. Před rehabilitacemi samostatně neseděla, dnes trénuje při Therasuitu chůzi mezi madly. Ale také vím, že kdyby se nám nepodařilo i nadále absolvovat tuto terapii v Hájku, bohužel by se Barborčin stav a její schopnosti zhoršovaly.

Tímto Vás žádám o zařazení Barborky do programu REHA ES. Tento rok jsme absolvovali rehabilitační pobyt v Centru Hájek v únoru tohoto roku a v současnosti jsme na dalším rehabilitačním pobytu zde. Věřím, že splníme podmínky pro přijetí do programu a budeme moci jednou ročně absolvovat rehabilitační pobyt zde v Centru Hájek bez stresu, zda budeme schopni tento pobyt zaplatit.

Velmi děkuji Pekárková Alena, matka