Absolvovali jsme se synem Patrikem Vráblíkem již páté intenzivní cvičení v Centru Hájek. Tohle pracoviště beru společně s ostravskou Arcadou za top v republice a jelikož jsem přesvědčen o velmi pozitivním efektu na zlepšení zdravotního stavu Patrika, snažíme se o maximální intenzitu návštěv. S tím pochopitelně roste i finanční náročnost na úhradu zmiňovaného cvičení.

A proto Vám chci upřímně a z celého srdce poděkovat za Vaši finanční podporu na našem posledním pobytu. Doufám a pevně věřím, že i Vy máte velikou radost, když mohou Vaše finance dělat radost a zkvalitňovat život dětem i celým rodinám.

dovoluji si zažádat o registraci do programu REHA ES na rehabilitační pobyt Therasuit v centru Hájek pro mého syna Patrika Vráblíka (3 roky).

Patrik se nám narodil jako plánované druhé dítě 6. června 2016 po císařském řezu a byl zdráv. V 10 měsících věku jsem ho poprvé nechala naočkovat. Očkování jsme odkládali do této doby, protože starší syn navštěvuje školku a vždy před plánovaným termínem onemocněli. Byla to první dávka vakcíny Hexacima. V tento den (14.4.2017) jsme u lékaře Patrika také vážili. Jeho váha byla 9 kg.

Zvrat nastal několik hodin po očkování. Patrik začal zvracet. Do této doby nikdy ani “neublinknul” a najednou zvracel několikrát za večer. Zvracel 4 dny a nepřijímal žádné jídlo. V té době již dávno jedl stravu odpovídající jeho věku. A najednou jsem sledovala, že je pro něj velice náročné vypít jen pár hltů čaje z lahve. Naše veselé dítě najednou hledělo apaticky do stropu a nic nechtěl, nic nedělal. Začalo naše hledání pomoci. Navštívili jsme spousty lékařů. V místě bydliště i mimo. Až jsem našli ve Fakultní nemocnici Dr. Hálka, který si nás vzal do péče. Podstoupili jsme magnetickou rezonanci v narkóze a celou řadu dalších vyšetření. Nic se nenašlo. Ulevilo se mi. I přes to, že by chtěl člověk vědět proč a co se stalo je vlastně rád, že se nic nenašlo. Ale zároveň Vás to v ničem neposouvá. Hledali jsme dál. Cvičili. Jezdili cvičit Vojtovu metodu do Olomouce 2x do týdne, protože ve Vsetíně si s námi nevěděli rady. Protože se ale nedostavoval tolik toužený posun a zlepšení požádali jsme o další vyšetření. Tentokrát jsme se dostali do Motola, kde nás hospitalizovali. A hurá. Na základě poznatků naší fyzioterapeutky a motolských lékařů se objevilo, že našemu Patrikovi chybí a nebo se mu nedostatečně vyrábí hormon Dopamin. Zvaný také hormon štěstí. Po zavedení této “léčby” se Patrik přestal třást a začal otevírat dlaně. Hned po první dávce jsme viděli, že se nám znovu rozzářilo dítě. Smál se, byl šťastný. To přitom prve nemohl, protože přišel vlivem hypotonie i o mimiku v obličeji. Bylo na něm vidět, že chce objevovat a dělat vše co doteď nemohl. Společně s lékaři jsme zavedli pravidelné dávky Dopaminu a ten nám umožňuje cvičit, zlepšovat se. Dříve jsme cvičili 5 minut a dál to nešlo. Dnes intenzivně cvičíme hodinu a půl, dvě a zvládneme to. A tím se zlepšujeme. Budujeme svaly. Učíme je poslouchat. Patrik si pokroky užívá. Cvičit ale budeme potřebovat ještě dlouho. Na cvičení dosud dojíždíme do Ostravy a v roce 2019 jsme vyzkoušeli také centrum Hájek. Na základě vynikajících zkušeností z prvního pobytu jsme byli v Hájku letos celkem 3x 😀

Dnes Patrik začíná obcházet nábytek a také začal chodit do školky.  Povídá a používá 12 slov. Konečně váží 12 kg. Přitom ještě v dubnu roku 2018 dokázal jen ležet a s obtížemi otočit hlavou.

Děkuji
Eva Rohanová